andělů a mají všechny vlastnosti andělské přirozenosti. Je třeba
objasnit podstatu andělské přirozenosti, příčiny stvoření andělů a
jejich poslání.
Podle sv. Athanasia Velikého: "Andělé jsou bytosti
živé, rozumné, beztělesné, nesmrtelné, mající schopnost zpívání".
Sv.
Dimitrij Rostovský říká: "Andělé byli stvořeni k obrazu a podobenství
Božímu stejně tak, jak později byl stvořen člověk". Shodně s učením sv.
Ignáce (Brjančaninova) Boží obraz jak v andělech, tak v člověku má
podstatu v rozumu, v kterém se rodí a sídlí myšlenky. Právě z našeho
rozumu vychází duch, pomáhající mysli a oživující ji. Tento obraz jako
archetyp není viditelný. Ovládá celou andělskou podstatu. Andělé jsou
ohraničení časem a prostorem a mají svůj vnější vzhled.
O
příčinách stvoření andělů sv. Řehoř Theolog v paschálním kázání říká:
"Dobrota nebyla uspokojena nazíráním sama sebe. Musela vylít a
rozprostřít dobro, aby se mnozí stali jejími účastníky, protože právě to
je vlastní nejjasnějšímu dobru. Dobro myslilo anděly a nebeské duchy.
Myšlenka se stala činem, který se dokonal Slovem a vyplnil se Duchem.
Tímto způsobem byli stvořeny druhé světlosti, sloužící Světlosti
První... Nespočetné andělské sbory obklopují prvotní Příčinu a přinášejí
jí něco více než chválu v písních. Posvěcují se při tom nejčistším
světlem, které je osvětluje různě, podle jejich přirozenosti nebo
stupně".
Učení o andělských zástupech bylo vysvětleno v díle sv.
Dionýsia Areopagity "O nebeské hierarchii". Opíraje se o sv. Tradici,
vyjadřuje se dost jasně, když říká, že zástupy andělské se dělí na tři
hierarchie: vyšší, střední a nižší. Každá hierarchie se skládá ze tří
stupňů. Do nejvyšší náleží: serafinové, cherubíni a trůny. Do střední:
panstva, síly a mocnosti. Do nižší: počátky, archandělé a andělé.
Všechny stupně nebeských sil mají společný název andělů, shodně s
podstatou jejich služby. Pán zjevuje svou vůli andělům vyšších stupňů a
ti opět nižším. Tímto způsobem tajemství Boží přechází od serafinů dolů k
andělům, při čemž každá následující hierarchie je zasvěcena do té části
tajemství, kterou je schopna unést na daném stupni svého duchovního
rozvoje. Samo slovo (aggelos) v překladu z řečtiny znamená posel. Tento
název andělé dostali vzhledem k charakteru své služby, kterou všelaskavý
Bůh sesílá lidskému rodu. O tom svědčí též sv. apoštol Pavel, když
říká: "Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají
dojít spasení?" (Žd 1, 14) Podle sv. Řehoře Theologa: "... jako plnitelé
Boží vůle, díky svým přirozeným dovednostem a velikosti lásky,
přenášejí se z místa na místo a doprovázejí všechny všude. Přispívá k
tomu pohotovost služby stejně tak jako lehkost jejich přirozenosti."
Sv.
Ignác (Brjančaninov) poznamenává rovněž, že pomoc ve vykoupení není
jediným cílem služby andělů, ačkoli kvůli tomu dostali svůj název mezi
lidmi. Byl jim poskytnut svatým Duchem a v Písmě svatém. Doba stvoření
andělů není konkrétně v Písmu svatém uvedena, ale podle učení Církve
stvoření andělů předcházelo před stvořením materiálního světa i člověka.













