Svatý Makarij Veliký říká, že andělé mají stavbu a vzhled podobně
jako lidská duše a že stavba a vnější vzhled anděla i duše mají stavbu a
vzhled člověka jsoucího v těle. Tentýž svatý říká, že andělé a lidské
duše jsou jak subtilními jsoucny, tak i těly. Podle sv. Ignáce
(Brjančaninova ) "... jsou to těla jemná, éterická oproti našim velmi
materiálním a hrubým tělům ... Andělé, podobně jako lidé, mají všechny
části těla: hlavu, oči, ústa, ruce, nohy, vlasy - jedním slovem vše, co
má tělesný člověk. Krása dobrých činů a láska Boží se zrcadlí na
obličejích svatých andělů, naopak zlost je vidět na obličejích padlých
andělů: jejich obličeje jsou podobné škaredým obličejům zlodějů a
zločinců mezi lidmi." Zničení a potlačení dobra se zrcadlí v jejich
vnějším vzhledu. Proto je Písmo svaté je nazývá divokými zvířaty a
hlavního z nich drakem a hadem starým (Zj 12, 9 ) "Nevydávej život své
hrdličky dravci" (Ž 73, 19). "Jejich vzhled je děsný a strašidelný".
Spravedlivý Job, když uviděl ďábla jako škaredou příšeru, popsal ho
úděsným slovním obrazem (Job 41).
Písmo svaté též uvádí, že démoni
mají všechny smyslové orgány jako člověk: zrak, sluch, čich, hmat a
připisují jim též schopnost mluvení. Kromě toho padlí duchové mají
některé nedostatky člověka, jako: hluchota a němota. Sám Pán nazval
jednoho z démonů hluchým a němým. "Hluchý a němý duchu! Já ti přikazuji"
(Mk 9, 25), a hluchý duch neslyše hlasu svatých apoštolů a
neposlouchaje jejich rozkazů, uslyšel hlas Boha a bezodkladně vyplnil
jeho rozkaz a velmi při tom trpěl. Při uzdravení člověka posedlého zlým
duchem ho evangelium popisuje jako němého (L 11, 14).
Látka, ze
které se skládají zlí duchové, je značně tenčí než látka lidského těla. Z
téhož důvodu podle sv. Ignáce (Brjančaninova) "Duchové v svém počínání
jsou svobodnější a jejich schopnosti a dovednosti jsou více rozvinuty
než u lidí". Skutky sv. apoštolů ukazují, že "anděl Páně uchopil Filipa"
a odnesl ho do Azotu (Sk 8, 39-40). V knize proroka Daniela čteme, že
"anděl donesl proroka Abakuka z odlehlého místa, aby nakrmil proroka
Daniela, přebývajícího v jámě lvové" (Da 14, 31-39).
Schopnost
rychlého překonávání prostoru mají nejenom andělé, ale i démoni. Zlí
duchové mají schopnost přenášení těžkých zemských předmětů i samotných
lidí. V evangeliu sv. Matouše čteme, že satan, když pokoušel našeho Pána
Ježíše Krista, vzal ho do svatého města a postavil ho na střechu jedné
ze svatyň. Později ho přenesl na velmi vysokou horu (Mt 4, 1-11). Život
sv. Jana Novgorodského obsahuje popis cesty na zlém duchu z Novgorodu do
Jeruzaléma a zpět, přičemž cesta probíhala v druhé polovině noci a
trvala 2-3 hodiny. Svědčí to o tom, že rychlost přemísťování zlých duchů
může být velká, ale přesto zůstává ohraničena.
Démoni, stejně
jako andělé, dovedou vykonávat podivuhodné změny ve viditelné přírodě. V
knize Jobově čteme, že oheň vlivem ďábla spálil pastýře i stáda ovcí,
které patřily Jobovi. Zde se také dovídáme jak vlivem nečistých sil byl
rozpoután uragán, který zabil všecky Jobovy děti, které byly v domě (Job
1, 19).
V Tobiášově knize se mluví o Asmodajovi, démonu, který
usmrtil 7 mužů, za které byla provdána postupně dcera Reúela, Sára (Tob
3, 8). Vliv duchů na hmotu prostřednictvím nám neznámé hmoty, jako i
mnoho jiných vlastností andělů, je ukázáno v následujícím vyprávění
Písma sv. Anděl Páně se zjevil budoucímu izraelskému soudci Gedeonovi,
když připravoval oběť. "Hospodinův posel se dotkl koncem napřažené hole,
kterou měl v ruce, masa a nekvašených chlebů. I vyšlehl ze skály oheň a
pohltil maso i nekvašené chleby, zatímco Hospodinův posel mu zmizel z
očí" (Sd 6, 21).
Na základě výše uvedených slov se dovídáme, že
netělesní duchové, stvoření z tenčí materie než člověk, jsou od samého
počátku obdařeni mocí, která jim dovoluje prokazovat velký vliv na
materiální svět. Kromě toho mají schopnost nekonečně většího vědění,
týkajícího se řízení a zákonů existujících ve vesmíru. Mají rovněž
možnost překonávat zákony viditelného světa.
