Shodně s pravoslavným učením duchové mají místo svého přebývání
odpovídající jejich přirozenosti a svévolně sobě přisvojeným
vlastnostem.
Místem přebývání padlých andělů jsou podnebeské
prostory, které se jinak označují jako vzduch, zemský povrch, propast
nebo peklo.
Podle sv. Ignáce Brjančaninova "Prostranství mezi
nebem a zemí, celá viditelná lazurová propast, vzduch i nebesa slouží za
příbytek padlým andělům, svrženým z nebe". Již v Jobově knize padlý
anděl je představen jako bloudící v nesmírném nebeském prostranství.
Potuluje se po ní, rychle přeletuje v trýzni a nenávisti k lidskému rodu
(Job 1, 7). Sv. ap. Pavel nazývá padlé duchy "podnebeskými duchy
zlosti" (Ef 6, 12) a jejich vůdce "... knížetem moci v povětří". (Ef 2,
2). Tak tedy padlí andělé jsou ve velkém množství rozprášeni ve vzdušném
prostoru.
O přítomnosti démonů na zemi svědčí evangelní
vyprávění, ve kterém jsou uvedeny činy různého druhu zlých duchů i
jejich zločiny. Jsou zřídlem rozmanitých nemocí a obtíží. Vstupují také
do lidí a zvířat a mučí je (L 8, 33, L 13, 16 atd.). Démoni jsou rovněž
ve vodě, o čemž svědčí učení pravoslavné církve, která v den křtu Páně
ve svých modlitbách při svěcení vody prosí Boha o očištění vod od
eventuální přítomnosti zlých duchů.
Co se týká bezprostředního
umístění ráje a pekla, jeden z amerických asketů Serafím Rose vypovídá,
že "tato místa se nacházejí za souřadnicemi našeho prostorově-časového
systému ...". Tato teze týkající se polohy ráje a pekla je shodná s
míněním Jana Chrysostoma: "Podle mne se nachází kdesi mimo tento svět" -
říká svatý v rozhovorech na téma epištoly k Římanům sv. ap. Pavla (31,
3-4 ).
Nyní místem pobytu satana, náčelníka padlých duchů, je
peklo nebo jinak propast. Místo pobytu padlému duchovi předpověděl
prorok Izaiáš: "Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy!" (Iz 14,
15). Sílou a vůlí Ježíše Krista se vyplnila předpověď. Pán svázal satana
na celou dobu mezi svými dvěma příchody a jak bylo předpovězeno ve
Zjevení sv. Jana Theologa: "... na tisíc let jej spoutal, uvrhl do
propasti, uzamkl ji a zapečetil, ..." (Zj 20, 3). Před druhým příchodem
Pána "... bude satan propuštěn ze svého žaláře a vyjde, aby oklamal
národy ve všech čtyřech úhlech světa ..." (Zj 20, 7). Stejně tak životy
svatých svědčí o tom, že vůdce padlých andělů - satan - přebývá v pekle a
na povrchu zemském i ve vzduchu působí démoni pod nadvládou svých
knížat, čili padlých andělů, pocházejících z vyšších stupňů moci. Zlí
duchové scházejí do pekla, aby dostali příkazy a instrukce od satana a
zároveň mu referují o svých činech a o všem, co se děje na povrchu země.
Shodně s učením Církve se v pekle nacházejí duše hříšníků, kteří trpí
ukrutné mučení od démonů. Plně se to shoduje se slovy Ježíše Krista:
"Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho
andělům!" (Mt. 25, 41).
